Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozevírání sociálních nůžek

 STAHOVÁNÍ ZAKÁZANO, POUZE SE SOUHLASEM AUTORA!

 

Sociální rozdíly ve společnosti a jejich prohlubování

 

Prohlubování sociálních rozdílů ve společnosti, obecně vyjadřované termínem "rozvírání nůžek mezi bohatými a chudými".

 Sledujte video prof. Jan Keller :

 

 

Ve společnosti ve které jsou hluboké sociální rozdíly, nemůže fungovat žádný druh demokracie.

Chudí nemohou využívat svých práv v rámci demokracie, jsou svojí ekonomickou situací zatlačováni do pozice pouhých "pozorovatelů" dějů kolem sebe. Reálně se musí prioritně zajímat o své "bytí", v rámci filozofie moje existence v rámci "všedního dne". To znamená boj o "střechu nad hlavou", obživu, prostředky na vzdělávání, a jiné základní potřeby života . Narůstající počet anomických sebevražd,/ pocit nemožnosti změnit svůj sociální stav, život/, pasivitu, uzavírání se do negativní identity v rámci skupiy .Vždy charakterizuje prohlubující se sociální rozdíly ve společnosti. A zároveň narůstající možnost sociálních konfliktů.

 Jednou z hlavních příčin ekonomické nerovnosti ve společnosti, která funguje v režimu, tržních ekonomických vztahů, je nevyrovnanost trhu práce a možností investování všech ekonomických skupin obyvatelstva.

Cena práce na trhu, převažuje - li nabídka nad poptávku plodí nízké, až žebrácké mzdy a zvětšuje sociální rozdíly ve společnosti.

S tím v přímém kontrastu stojí soustředění bohatství jednotlivců, nebo i entit "skupin", mající prostředky k investování a tím následně k akumulaci kapitálu. Tím se rozevírají nůžky ekonomické nerovnosti.

Čím větší jsou v daném ekonomickém prostoru finanční sektory - banky, pojišťovny, finanční instituce, tím se zvětšují, sociální rozdíly, způsobené manipulací s kurzy měn, cenou komodit, manipulací s úrokovými procenty, manipulací s úroky vkladů, manipulací s úrokovou mírou hypoték, půjček..

Chce-li být vláda legitimní, musí tuto nerovnost korigovat - v rámci sociálního státu.

Co je to sociální stát ?

 

Welfrate state - otcem projektu sociálního státu byl britský ekonom a sociální reformátor Sir William Beveridge, představil tento projekt v r.1942 -1945, byl ředitelem Londýnské ekonomické školy, přednášel na Londýnské universitě,vynalezl tento model státu. Nutno říci, že tento model je v rozporu s tržním kapitalismem a liberálním pojetí státu, tak i se socialismem a centrálním plánovaným hospodářstvím.

 

Sociální stát primárně usiluje o ekonomické zajištění občanů, omezení přímových nerovností udržitelný ekonomický růst a rozvoj, Využívá k tomu řadu politických programů, boje proti chudobě,zajišťování vzdělanosti, zdravotní péči, sociální zabezpečení, státní kontrolu regulace trhu zajišťování zaměstnanosti a výroby. Od 60 let 20 stol. také občanská práva, ochrana životního prostředí.

Mezi základní cíle, které má sociální stát plnit, patří:

  • zajišťování prosperity,

  • omezování chudoby,

  • zajišťování sociální rovnosti,

  • zajišťování sociální integrace a zamezování sociální exkluzi,

  • zajišťování sociální stability,

  • zajišťování nezávislosti jednotlivců.

Williama Beveridge se tímto projektem se chtěl postarat o ty, kteří byli nezaměstnaní, nemocní, staří , nebo chudí.

 

Pochopitelně i tento projekt má mnoho odpůrců, zvláště u privilegovaných skupin i jedinců konzervativního zaměření. V ČR pod heslem " každý se stará sám o sebe" autor Václav Klaus !

 

Co je sociální spravedlnost ?

Dá se říci, že je to sociální politika státu,

a jednání dalších subjektů sociální politiky s cílem pozitivně ovlivnit podmínky života lidí a umožnit jim "důstojný život". Je to soubor nástrojů státu, provázaných se společenským okolím

Tento systém není nikdy absolutní, vždy podléhá tomu ideologickému zaměření, jaký představuje jeho realizátor. Konzervativec preferuje kapitalisticé tržní hospodářství, levicový politik soc.dem.typu - Welfrate state /sociální stát/, radikální levicový politik - socialistický přístup se

společným většinovým veřejným vlastnictvím, zajišťjící - stát sociální spravedlnosti .

 Vláda která vzniká, jako produkt občanské společnosti, se této společnosti zodpovídá za své vládnutí, nemůže podporovat neustálé rozvírání ekonomických nůžek, mezi úzkou skupinou bohatých a ostatních obyvatel. V české společnosti v současné době velmi rychle rostou sociální rozdíly, je zde malá skupina bohatých, slabá skupina středně situovaných a rychle se rozšiřuje skupina chudých. Tuto situaci bagatelizují, jak prorežimní media, tak bohužel i většina odborových centrál. Stavějí se do pozice, že se nedá nic dělat, nebo nejsou schopné prosadit např. v "Triparitě" zásadní změny, kterými by tento trend zbrzdil, nebo zastavil

Pod hranicí životního minima u nás žije zhruba 133 tisíc domácností, což reprezentuje skoro 400 tisíc lidí.. A do budoucna se bude rozdíl v příjmech dále prohlubovat. V evropském měřítku bude navíc patřit mezi velmi chudé většina Čechů.

 

- Ve světě je 1 % bohatých vlastní - 40 % světového majetku.

-10 milionů dolarových miliardářů a ti zvýšili svůj majetek za 8 let na 41 trilionů dolarů.

-3 nejbohatší lidi světa vlastnili majetek, jako 48 nejchudších národů světa.

-V současné době se tato propast dále zvyšuje.

A co u nás v ČR?

 

pořadí jméno společnost hodnota majetku (v mld. Kč)

 

1. Petr Kellner PPF 208

2. Andrej Babiš Agrofert 40
3. Radovan Vítek CPI 38,8
4. Pavel Tykač Czech Coal 33
5. Zdeněk Bakala BXR 26,9
6. Karel Komárek KKCG 20

7. Marek Dospiva Penta 12,5
8. Jaroslav Haščák Penta 12,5
9. Jiří Šmejc Home Credit 11,9
10. Tomáš Chrenek Moravia Steel 11,5

Z nich je tedy 6 dolarových miliardářů.

 

Jak by se tento negativní trend dal alespoň zmírnit?

- Je nutno, aby vlády podporou vzdělanosti, snižovali nerovnost v příjmech.

- Zavedením progresivního zdanění, bohatí více, chudí méně, aby se snížila nerovnost v příjmech.

- Zavedením institutu - minimální mzda - zvýšit příjem těch nejchudších pracovníků.

- Aby vládou byly subvencovány/dotovány/ základní potraviny, zdravotnictví, i ostatní věci potřebné

k přijatelnému životu jedince.

- Převedení do správy státu, některé základní sektory výroby, služeb, vytvoření finanční instituce- veřejné banky, pod plnou kontrolou státu, nevytvářející zisk. / půjčky, úvěrování, /

- Případné zavedení "řízeného tržního hospodářství".

 

Teorie sociálně-politického modelu " Nepodmíněný základní příjem"

 "Usilovali jsme o to, abychom práci zmechanizovali, abychom člověka osvobodili, a teď si stěžujeme, že nemáme pracovní místa. A nikdo neřekne: Ano, hrome, právě proto posledních 100 let lidé těžce pracovali, abychom už takhle pracovat nemuseli! Nepodmíněný základní příjem je sociálně-politický model přerozdělování prostředků, ve kterém naprosto každý občan, nezávisle na své ekonomické situaci či jiných podmínkách, získává rovnocenný základní příjem zajišťující důstojné a kulturní postavení ve společnosti. Spravedlivý podíl bohatství země, na kterou se narodil a kterou sdílí s ostatními spoluobčany. Model též řeší sjednocení daní, jež se nabalují na produkt či službu, během dlouhé cesty ke spotřebiteli v jednu komplexní daň uplatňovanou až na konci řetězce.

Prohlidněte si toto video, které osvětluje"Nepodmíněný základní příjem ".

 

 

Organizace pro rozvoj a hospodářskou spolupráci

OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. Sídlo má v Paříži , kde také sídlí řídící orgány.

OECD: Politika škrtů rozevírá propast mezi bohatými a chudými

Nová zpráva Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) konstatuje, že globální ekonomická a finanční krize zhoršila problém sociální nerovnosti - a politika škrtů jej může ještě dále vyhrotit. Z České republiky známé to "reformní balíčky", prosazované Nečasovou pravicovou vládou v roce 2010 - 2013, byly to jen balíčky "škrtů, zhoršující ekonomickou situaci sociálně slabším spoluobčanům.

Rozevírání sociálních nůžek není samo výsledkem krize, začalo již před ní, nicméně krize je značně urychlila. Příjmová nerovnost se mezi lety 2008 -2010 ve většině zemí zvýšila mnohem více než během předchozích 12 let.

Tyto negativní trendy jsou dobře patrné ze zprávy OECD.

 

V současnosti má OECD 34 členů.

20 zakládajících členů (ze 14. prosince1960

RakouskoRakousko

LucemburskoLucembursko

NizozemskoNizozemsko

Velká BritánieSpojené království

ŠvédskoŠvédsko

USAUSA

KanadaKanada

NorskoNorsko

PortugalskoPortugalsko

Španělsko Španělsko

ŠvýcarskoŠvýcarsko

TureckoTurecko

BelgieBelgie

DánskoDánsko

FrancieFrancie

NěmeckoNěmecko

ŘeckoŘecko

IslandIsland

IrskoIrsko

ItálieItálie

 

 

 

 

 

Pozdější členové (řazeno chronologicky s datem vstupu)

JaponskoJaponsko (1964)

 

FinskoFinsko (1969

)Austrálie Austrálie (1971

Nový ZélandNový Zéland (1973)

MexikoMexiko 1994

 

Česká republikaČeská republika (1995)

Jižní KoreaJižní Korea (1996)

MaďarskoMaďarsko (1996)

PolskoPolsko (1996)

SlovenskoSlovensko (2000)

 

ChileChile (2010)

SlovinskoSlovinsko (2010)

IzraelIzrael (2010)

EstonskoEstonsko (2010)

 

 

 

Kandidáti: RuskoRusko

S OECD blízce spolupracuje Evropská komise, od roku 2007 v režimu rozšířené spolupráce také Brazílie, Čínská lidová republika, Indonésie a Jihoafrická republika.[3] Dalších 25 států je členem nebo pozorovatelem v odborných komisích OECD, dalších 50 pak v ostatních aktivitách.

 

     členské státy OECD     kandidátské státy (2007)     státy s rozšířenou spoluprací

     

V současné době je v zemích OECD, průměrný příjem nejbohatších/ je to asi 10% obyvatel

devětkrát vyšší než těch nejchudších/ . Tento poměr je mnohem nižší v severských zemích. uplatňující model "sociálního státu".

Globalizace šla ruku v ruce s rychlým zaváděním nových technologií, které mohou

postihovat ty pracovníky, kteří nemají potřebné dovednosti. Některé studie dávají tento proces na první místa pro rostoucí ekonomickou nerovnost. Například, OECD (2007) uvádí, důkaz, že v konečném důsledku "technická změna" je stéle více rozhodující. / v 19 stol. soc. bouře a rozbíjení strojů/

Co vedlo k tomu, že rostoucí zisk zapříčinil mimo jiné, takové rozdíly v příjmech?

Nárůstem příjmů a jejich nevyvážeností , došlo ve většině zemí v období trvalého růstu k prohloubení sociální nerovnosti. což vyvolává otázku, proč ne, každý těžil z růstu stejným způsobem.

Přestože je obtížné plně posoudit roli mnoha potenciálních hybných sil, tyto faktory mají často, jak bylo zjištěno, nejdůležitější vliv na rostoucí nerovnost v zemích OECD:

Např.

Globalizace, dovedností, neobjektivní technický pokrok a institucionální a regulační reformy mají

dopad na rozdělení zisku;

Změny, ve způsobu založení rodiny a vytvoření domácích struktur, mají dopad na výši příjmu domácností a nevyrovnanosti příjmů.

Daňové systémy a systémy dávek se změnily ve způsobech výběru a přerozdělování příjmů domácností.

Nárůst nerovnosti příjmů domácností byly z velké části způsobeny změnami v rozdělování

mezd a platů, které představují 75% příjmů domácností v produktivním věku dospělých.

Velice diskutovaným pohybem v příjmové nerovnosti v zemích OECD je rozdělení příjmů z

kapitálu, majetku, investic a úspor a soukromé převody, které byly více než nerovné

v posledních dvou desetiletích. Zejména příjmy z kapitálového majetku svědčí o větším nárůstu nerovnosti v příjmech.

Jaké je poučení pro politiky?

Reforma daní a sociálních dávek je nejúčinější výkonný nástroj ke zvýšení

přerozdělovacích procesů. Velké a trvalé ztráty nízkopříjmových skupin po recesi zdůrazňují

význam, dobře zacílené politiky na podporu příjmu, a ukazují cestu politikům, vládám že tyto přerozdělovací - transfery v peněžní i naturální oblasti, mají důležitou roli pro zajištění, domácnosti s nízkými příjmy.

Klíčovou výzvou pro politiky je usnadnit a podporovat přístup k zaměstnání. To vyžaduje nejen nová pracovní místa, ale zajistit východiska, které umožňují lidem, aby se vyhnuli chudobě. Současné trendy směrem k vyšší míře chudoby pracujících ukazují, že kvalita pracovních míst/nízké příjmy/ se stavá problémem pro stále větší skupinu pracujících.

Na druhém konci příjmového spektra, je relativní stabilita vyšších příjmů a jsou to

dlouhodobé trendy. To je důležité mít na paměti při plánování reformy redistribučních procesů To představuje i nutnost přezkoumat, zda stávající daňové předpisy jsou stále optimální.

To je zejména případ, jestli podíl celkového daňového břemene neseného vysoko-příjmových skupinami neklesá. /progresivní zdanění/

.Politické reformy, které řeší nerovnosti na trhu práce, musí snížit příjmovou nerovnost.

Politická opatření, které investují do lidského kapitálu, pracovních síl jsou nutností To vyžaduje lepší odbornou přípravu a vzdělávání pro osoby s nízkou kvalifikací. To bude sloužit k posílení jejich potenciálu a produktivity a v budoucnosti zvýší jejich výdělek. Během posledních dvou desetiletí se trend ke zvýšení dosaženého vzdělání, stal jedním z nejvíce důležitých prvků v boji proti narůstání ekonomické nerovnosti. Opatření, které podporují zvyšování kvalifikace pracovní síly, jsou tedy klíčovými faktory ke zvrátu v dalším narůstání příjmové nerovnosti .

Jak důležité jsou globalizace, technologické změny a regulační reformy mající za následek nerovnost?

Během posledních desetiletí země OECD prošly významnými strukturálními změnami vyplývající

ze stále užší integrace v globální ekonomice a rychlém technologickém pokroku. Tyto změny mají za následek, vyšší odměny pro vysoce kvalifikované pracovníky a nižší odměny pro zaměstnance s nízkou kvalifikací. Tento rozdíl je jeden z faktorů prohlubování sociálních rozdílů ve společnosti.

1. Rychlý růst v oblasti obchodu a finančních trhů, integrace přinesla relativní posun v poptávce po pracovních silách ve prospěch vysoce kvalifikovaných pracovníků na úkor zaměstnanců s nízkou kvalifikací.

2. Technický pokrok se prohloubil, ä rostl hlavně od poloviny 90 let, výrobní technologie v průmyslu a službách zapřičiňují poptávku ve prospěch kvalifikované pracovní síly. Všechny tyto struktuální změny přispěly ke zvyšování sociálních rozdílů.

V průběhu uplynulých dvou desetiletí ve většině zemí OECD se provádí regulační reformy , ve

snaze posílit hospodářskou soutěž na trzích , s cílem učinit pracovní trhy přizpůsobivější.

Ochrana zaměstnnaců se smlouvami na dobu určitou

je stále nedostatečná v mnoha zemích.

V České republice jsou stále snahy o znevýhodňování zaměstnanců ve prospěch vlastníků výrobních protředků . Minimální mzdy, vzhledem k průměrné mzdě, jsou také v České republice na nízké úrovni. Snahy zaměstnavatelů o to , aby co nejvíce zaměstnaců mělo mzdy jen ve výši zákonem stanovené minimální mzdy. Je to běžný nástroj znevýhodňování zaměstnanců s nízkou kvalifikací . Snižující se počet odborových organizací a tím i četnost kolektivních vyjednávání stále klesá a tím ohrožje základní ochranu parcujících.

Nejvíce jsou poškozovány skupiny zaměstnanců s nízkou kvalifikací Podpora pro tyto skupiny a zvýšení příjmů pro jejich domácností, nutně předpokládají - zvýšit celkové zdroje pro přerozdělování.

S těmito snahami je v přímém kontrastu státní politika a zvláště pak politika "pravicových" vlád v České republice, které se snaží, politikou škrtů, zvýšit sociální rozdíly ve společnosti nehledě na budoucí vývoj k sociálnímu neklidu.

Struktura domácností se za poslení desetiletí podstatně změnila, ve více domácností žije jeden dospělý a děti, nebo jsou to domácnosti bezdětné . Okolo roku 2000, se jejich počet zvýšil o 20 % .

Je pravděpodobné , že tento ternd uspíšila příjmová nerovnost.

Snaha zabránit těmto nepříznivým dopadům se dá vyjádřit tímto - bohatí vstupují do manželství , nebo žijí s bohatými, v současnosti dle empirických výzkumů takto žije 40% populace.

 

Veřejné peněžní převody, stejně jako daně z příjmu a příspěvky na sociální zabezpečení, / u modelu sociálního státu ke kterému se hlásí i EU/ nejsou sociální dávky žádnou státní milostí ale součástí funkce soc. státu. hrají významnou roli pro všechny země OECD, odhaduje se , že pomohly snížit nerovnost až o 25 %

Není tedy možné, aby neschopné vládní struktury, hovořili populisticky o zneužívání sociálních dávek, jako se to děje v v České republice . Smutné na tom je to, že v České republice, se k těmto populistickým postojům připojují i některé síly které by toto měli programově řešit, to se týká i některých "levicových stran". Tyto různé "dávky" ochraňují domácnosti, před neschopnými vládnoucími strukturami, zajistit svým občanům důstojný život , ústavami zaručeným,"Právem na život" toto "Právo na život" je v přímé souvislosti s ekonomickými záležitostmi jednotlivce i rodin. Sociální dávky jsou v "tržním hospodářství"/ soc.stát/ přímo odvislé od technologického pokroku a stupně společenského vývoje. Nízkopříjmové, nízkokavalifikované skupiny obyvatelstva jsou z trhu práce vytlačovány stupněm vyspělosti moderních technologiích a dávány na "pospas" sociálním dávkám. Tento trend s přibývajícími moderními technologiemi, bude nárůstat, potřeba pracovních sil na pracovním trhu klesat.

Jaké poučení pro politiky?

Reforma daní a dávek je nejpřímější a výkonný nástroj ke zvýšení přerozdělovacích procesů. Velké a trvalé ztráty nízkopříjmových skupin po dobu jakýchkoliv recesí, transfery v peněžní i naturální oblasti mají důležitou roli pro zajištění domácností s nízkými příjmy.

Stále je nutné optimalizovat daňovou oblast, není možné zavádět, jakékoliv "rovné daňě", hlavní roli musí hrát progresivní daňová soustava.

Klíčovou výzvou pro politiky je usnadnit a podporovat přístup k zaměstnání pro nedostatečně zastoupené skupiny obyvatelna na trhu práce.. To vyžaduje nejen nová pracovní místa, ale opatření, které umožňují lidem, vyhnout se a uniknout chudobě.

 

Současný vývoj směrem k zvyšování chudoby pracujících, ukazuje, že kvalita a rozložení pracovních míst se stala problémem pro stále větší počet zaměstnanců!

 

Stále se rozevírající nůžky, v sociáln oblasti společnosti, by bylo možné podstaně snížit přmo revolučním institutem " Nepodmíněného základního příjmu" , tato inciativa v současné době prochází Evropou. Jde z akademických diskusí do praktického seznámení veřejnosti. Probíhá sběr podpisů na uspořádání referenda v Evropské Unii.

 

 

 

Zdroj :

Prof. Jan Keller / Tři sociální světy/

TV Solidarita - /Průměrný základní přjem/

Daniel Hani a Emo Schmit / Kulturní impuls/

Pražská škola alternativ

OECD /Paříž, Proti příjmové nerovnosti/

Časopis Forbes

Vebr /Prohlubování socialní nerovnosti ve spol. / veřejně přstup. web/

Autor : Dr. MV.

 

  Stahování jen se souhlasem autora !