Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kuba-Guantanamo

7.-celkovy-pohled-na-zakladnu.jpeg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                     Celkový pohled

ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

OKUPANT V ROUŠE BERÁNČÍM......

Celkový pohled na základnu, a to se USA převádějí, jako mírotvorce ve světě. Zjímavé je , že jim EU nehrozí sankcemi !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!§§

Opravdu jsem nevěděl jestli se mám v současnosti smát, nebo litovat mocipána za mořem a s ním ostatní jeho "demokratické" instituce, když tak usedavě lkají nad ruskou "agresivitou" u ruských  hranic.
Asi chudákům z těch CocaCol a Hamburgerů, zcepeněl mozek. Co tedy tito "demokraté" dělají, v Iráku kde dostávají co proto, v Afganistánu, kde nevědí, jak a kdy odejít. Celému světu vykládali o "národních zájmech". Přitom druzí asi nemají "národní zájmy", mají je jen "nadlidé " v USA? Tento přístup si Evropa, už jednou zažila za Hitlerova režimu ! Takže  odhodil , už režim v USA, jakoukoliv zástěrku a přiklonil se k fašistickému pojetí ovládnutí jiných národů?

Přečtěte si, tento článek o skutečné tváři tohoto "demokratického" režimu .

 

Jak vypadá "demokracie " v podání USA !!!!!!!!!!!!!!

 

 

Guantánamo

 


Nezákonná vojenská enkláva USA na Kubě .

Spojené státy udržují , nelegálně námořní vojenskou základnu na Kubě proti vůli jejího lidu. Toto zařízení se nachází v zálivu Guantánamo Bay , největšího zálivu Kuby . Je vzdálené 64 km od Santiago de Cuba, druhého největšího města v zemi, a 920 kilometrů od jejího hlavního města Havany. Rozkládá se na ploše o 117,6 km2 (49,4 pevniny a zbytek vody a mokřady). Má pobřeží o délce 17,5 km. Zátoka má dobré vlastnosti, pokud jde o hloubku, bezpečnost a kapacitu, ale v současné době nemá strategický význam.
Tato vojenská námořní základna byla zřízena na základě tkzv. PLATTOVA doplńku zákona , kterým byla Kubě vnucena vůle USA , v letech 1920 , kdy vznikala první ústava Kuby. Vše pod hrozbou , nepřijme -li Kuba tento dodatek do ústavy , bude okupace ostrova trvalá , a tím vznikla i povinnost , poskytnout část svého území USA . / tak jedná " demokratická USA " / . Od té doby byla základna vždy centrem prostituce, hazardních her , drog , a intervence do vnitřních záležitostí Kuby.
Od vítězství revoluce v roce 1959, to byl zdroj provokace a agrese, a to jak z armády USA umístěné v enklávě , nebo kontrarevolucionářů, kteří tam našli útočiště . V roce 1961 vojenský personál zabil , kubánského zaměstnance a později byl unesen, mučen a zavražděn pokojný rybář. Dva kubánští vojáci byli zabiti v roce 1964 a 1966 , výstřely z tohoto amerického zařízení. Existuje mnoho případů porušování vzdušného prostoru, námořních i pozemních hranic , spolu s různým provokačním jednáním , jako je střelba, házení kameny, slovní napadání a mnoho dalších.

Cvičení vojsk USA , způsobilo nenapravitelné škody na životním prostředí , byly zde umístěny i jaderné ponorky . Nelegálně zde USA umístily v roce 1994 uprchlické tábory , hlavně Haiťanů . I přes tyto skutečnosti , Kuba postupuje klidně , neprovokuje ani nezastrašuje . Vojáci ozbrojených sil Kuby , odpovědných za obranu této umělé hranice , jsou příkladem odborné přípravy, odvahy a disciplíny.

Vedoucí kubánští představitelé uvedli při mnoha příležitostech, že nebudou jednat o této věci jinak , než s požadavkem na bezpodmínečné stažení cizích vojsk z území Kuby.. Se stejnou vážností kubánská vláda potvrdila, že nebude činit žádný pokus obnovit legitimní práva Kuby násilím , a bude trpělivě čekat , že spravedlnost zvítězí dříve nebo později./
Asi naivní představa , vzhledem k rozpínavosti této říše . /

 

Odmítnutí dalšího pronájmu Guantanama

 

 

V roce 1959, po vítězství kubánské revoluce, vyjádřili nejvyšší představitelé Kuby na mezinárodních fórech nesouhlas s další existencí cizí základny na svém území. Od roku 1959 nepřevzala Kuba ani jediný šek za pronájem základny, které ukládá vláda USA každoročně u švýcarské banky. Převzetím šeku by totiž potvrdila, že uznává platnost smlouvy z roku 1934. Kubánská ústava, schválená lidovým referendem v roce 1976, v kapitole I, článku 11 stanoví: „Republika Kuba odmítá a považuje za nelegální a nulitní smlouvy, dohody nebo koncese uzavřené za nerovnoprávných podmínek, jakož i ty, které neuznávají nebo omezují její suverenitu a územní celistvost.“ Podporu Kubě v tomto směru vyjádřila v závěrečné rezoluci např. i Konference nezúčastněných zemí v Alžíru a celá řada zemí v komuniké při vrcholných návštěvách. V roce 1961 byla při jednáních mezi SSSR a USA o řešení tzv. Karibské raketové krize , promarněna jedinečná příležitost dohodnout vyklizení Guantánama.

 

Události předcházející vzniku základny

 

 

Historie , jak to vše vzniklo ?

 

Boj Kubánců za nezávislost na španělské koloniální nadvládě začal později ,než v ostatních latinskoamerických zemích a byl mnohem delší a krutější. První propukla tzv. „malá válka“, řízená Revoluční stranou Kuby, kterou založil José Martí. Povstání začalo v provinciích Oriente a Camaguey a rychle se šířilo do dalších provincií. Na Kubě se vylodili generálové Antonio Maceo a Máximo Gomez spolu s José Martím.

USA vývoj situace na Kubě velmi pozorně sledovaly. Od počátku 19. století počítaly se začleněním Kuby do svazku Spojených států amerických. V roce 1823, těsně před vyhlášením Monroeovy doktríny, která v podstatě proklamuje ideu Amerika Američanům, přišel tehdejší státní tajemník John Adams s doktrínou tzv. „politiky uzrálého plodu“, podle které, dříve či později, z důvodů geografického sousedství a rychlého rozvoje amerického hospodářství, Kuba spadne jako zralý plod do klína Spojeným státům. Faktem je, že v roce 1884 vyvezla Kuba do USA desetkrát více zboží než do Španělska a že tam vyvážela 94 % své produkce cukru. Americké investice na Kubě představovaly na svou dobu obrovskou částku 52 milionů zlatých dolarů.

V roce 1898 se Spojené státy rozhodly do konfliktu zasáhnout. V dubnu 1898 schválily poslanecká sněmovna a senát společnou rezoluci, která zmocnila prezidenta k intervenci na Kubě. Odstavec 4 této rezoluce říká, že po pacifikaci ostrova USA předají vládu a dominium nad Kubou jejímu lidu. V polovině roku došlo k vylodění americké námořní pěchoty právě v zátoce Guantanámo v blízkosti města Santiago de Cuba, tehdy nejsilnější vojenské pevnosti ostrova. Po porážce španělské flotily vstupují za vydatné pomoci kubánských povstalců intervenční oddíly do města. Následuje rychlá okupace ostrova, které nikde nebyl kladen odpor. 10. prosince1898 končí válka podpisem Pařížské mírové smlouvy, na základě které získaly USA, Portoriko a Filipíny a převzaly ochranu nad Kubou.

 

Americké požadavky jsou vyjádřeny jako " Plattův dodatek" k ústavě Kuby.

 

V roce 1900 proběhly na Kubě pod dozorem amerických vojsk volby do Ústavodárného shromáždění, které mělo vypracovat ústavu a vyjádřit názor, jak mají být upraveny vztahy mezi Kubou a USA. Na první schůzi tlumočil vojenský guvernér Leonard Wood zvoleným delegátům požadavek vlády Spojených států amerických, aby text ústavy nebo dodatek k ní obsahoval tyto body:

  1. Kuba musí žádat o souhlas USA v otázkách dohod s cizími mocnostmi, při jednáních o veřejném dluhu.

  2. Uzná právo USA intervenovat za účelem ochrany Kuby a stability její vlády

  3. Uzná platnost všech aktů okupační správy

  4. Poskytne části svého území ke zřízení uhelných a námořních stanic za účelem plnění předchozích závazků a zajištění vlastní ochrany.

Ústavodárné shromáždění odmítá tyto požadavky, které znamenají omezení státní suverenity, přijmout. Americký senát a sněmovna reprezentantů potom schvalují tzv. Plattův dodatek k zákonu o financování americké okupační armády, jehož obsahem jsou právě zmíněné požadavky. Prezident William McKinley zákon okamžitě podepisuje. Guvernér Wood pak oficiálně sděluje předsedovi Ústavodárného shromáždění, že prezident McKinley byl autorizován senátem a sněmovnou, aby přenechal vládu a kontrolu nad Kubou jejímu lidu hned poté, co bude na ostrově ustavena vláda opírající se o ústavu, ve které budou vzájemné vztahy s USA upraveny dle Plattova dodatku. Jinými slovy, jestliže dodatek bude odmítnut, prodlouží se okupace až do doby, kdy jej nějaký nový orgán schválí.

Pod tímto nátlakem je v červnu 1901 připojen Plattův dodatek ke kubánské ústavě, schválené 21. února. Pro posouzení platnosti smlouvy o pronájmu Guantanáma je třeba podtrhnout, že Ústavodárné shromáždění přijalo cizí zákon jako dodatek k ústavě republiky pouze z přinucení, jako jediný prostředek k dosažení konce okupace ostrova a vyhlášení Republiky Kuba. Navíc tento akt přesahoval rámec kompetencí, které Ústavodárné shromáždění podle výnosu o svém zřízení mělo.

V červenci 1903 byla mezi Kubou a USA podepsána dohoda, upravující pronájem námořních a uhelných stanic v Guantanámo a Bahia Honda. Tato dohoda neobsahuje přesný termín pro ukončení své platnosti. V článku I. se Spojené státy pouze zavazují platit Kubě roční nájem dva tisíce pesos ve zlatých mincích „po celou dobu, po kterou by okupovaly a používaly zmíněné rozlohy území z titulu dohody“. Prakticky tedy šlo o smlouvu na věčné časy. V roce 1934 vyhlašuje prezident Spojených států amerických Franklin Roosevelt pro oblast styků se zeměmi Latinské Ameriky doktrínu „dobrého sousedství“. V souvislosti s ní byla v květnu téhož roku mezi USA a Kubou podepsána Smlouva o vzájemných vztazích, která obsahuje i ustanovení týkající se pronájmu základen. USA vrátily Kubě přístav Bahía Honda a prosadily za to rozšíření základny Guantanámo o 10 km² na dnešních 117,6 km². V preambuli nové smlouvy se prohlašuje, že jejím smyslem je „posílení přátelských vztahů mezi oběma národy“. Obě strany zároveň potvrdily platnost smlouvy z roku 1903. Pokud jde o dobu platnosti smlouvy, nový článek III stanoví: „Dokud Spojené státy americké neopustí uvedenou námořní základnu Guantanámo…“.

 Současná situace ohledně Guantanama

Kdyby dnes Kuba využila možnost, kterou nabízí Charta OSN a předložila tento spor Valnému shromáždění, skončí v nejlepším případě v Radě bezpečnosti, kde mají USA právo veta. Druhou možností je předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.

 

 

Údaje o námořní základně Guantanámo

 

 

 

 

 

Rozloha

 

117 km 2, pevnina, 49km2 ,moře 39km2 ,bažiny 29 km2

Kapacita

Za normální situace je na základně zhruba 7 tisíc příslušníků námořních sil USA.

Ohraničení

Kolem celé základny je postaven vysoký plot v celkové délce 28 km.

Letiště

Na základně jsou dvě letiště: McCall a Leward Point.

Přístav

 

 

Zátoka Guantanámo je dostatečně hluboká pro lodě střední tonáže. Disponuje

osmi přístavními moly, kde je možno odbavovat současně 40 lodí.

Pitná voda

Odsolovací zařízení má kapacitu zpracovat téměř 4 miliony litrů vody za 24 hodin.

V roce 2002 byla na základně zbudována věznice pro osoby které byly označeny za militantní bojovníky zadržené v Afghánistánu a Iráku. Administrativa prezidenta USA G. Bushe až do 11. července2006 zastávala stanovisko, že na tyto vězně se nevztahuje ochrana Ženevské konvence. V důsledku toho zde jsou zadržováni po řadu let pouze na základě toho, že jsou podezřelí z terorismu aniž by proti nim bylo vzneseno obvinění. 12. června2008 však Nejvyšší soud USA rozhodl, že i těmto vězňům přináleží právo obracet se na civilní soud USA.

 




  Celkový pohled na základnu

kopie---nelegalni-voj.-zakladna-usa-na-kube.jpg

 

 


  
 


 

 

 

 

 

 

 

VSTUPNÍ BRÁNA NA ZÁKLADNU

 

6.brana-na-nelegalni-voj.-zkladnu-usa-na-kube.jpg

 

 

Plot kolem základny

1.-hranice-mezi-okupovanym-uzemim--zakladny-a-kubou.jpg

 

 

                                                     Vstupní brána na základnu

2.-kuba---vstupni-brana-na-vojen.--zakl..jpeg

 

3.strazni-vez---guantanamo.jpg

 

 

                                                          Letecká část základny

 

4.-letecka-cast-zakladny.jpg

                                                      

 

                                                Plot kolem základny

5.-plot-kolem-nelegalni-zakladyn-usa-guantanamo.jpg

 

 

 

 

kopie---lode-na-nelegalni-voj.-zakladne-usa-kuba.jpg

 

 

 

 

Vrtulík okupantů- pobřežní stráž

 

vrtulnik-pobrezni-staze-zakladny.jpg

 

 

 

 

 

8.-vezni-na-guantanamu.jpg

 

 

 

Článek sestavil  Dr.. M.V.